Chci se stát účetní: Co byste měli vědět, než začnete?

Tento článek vás nemá od účetnictví odradit. Rádi bychom vám spíš ukázali, jak vypadá realita očima lidí, kteří se účetnictvím živí každý den. A také na co se připravit, pokud o této profesi uvažujete.

A je jedno, jestli právě dokončujete kurz účetnictví, maturujete na obchodní akademii, studujete ekonomickou střední školu nebo máte za sebou vysokou školu se zaměřením na účetnictví a daně. Vstupní znalosti samozřejmě můžete mít různé, ale přechod od teorie k samostatné práci v účetnictví bývá náročný pro většinu začátečníků.

Protože jestli vám někdo řekl, že stačí absolvovat kurz účetnictví a za pár týdnů můžete pracovat z domova jako účetní, neřekl vám celou pravdu. A ani diplom nebo maturita samy o sobě neznamenají, že budete hned připraveni samostatně vést účetnictví klienta.

Co vám ve škole nebo na kurzu možná neřekli

Pokud jste absolvovali kurz účetnictví, pravděpodobně už víte, co je faktura, co se účtuje na stranu Má dáti a Dal nebo že existuje něco jako účetní závěrka. Pokud máte za sebou střední nebo vysokou školu s účetním či daňovým zaměřením, možná už znáte mnohem víc - od účetních souvztažností až po základy daňové problematiky.

To všechno je samozřejmě důležité. Jenže samotné účtování je ve skutečnosti jen část práce účetní. Nestačí rozeznat fakturu a vědět, jak ji zaúčtovat. Potřebujete také posoudit, jaké povinnosti z ní pro klienta vyplývají, jaké zákony se na danou situaci vztahují a kdy už je na místě doporučit konzultaci s daňovým poradcem.

A právě tady začíná ta zajímavější část. Budete totiž potřebovat alespoň základní přehled v několika zákonech, ke kterým se budete pravidelně vracet.

Zákony, zákony, zákony …

Prvním je zákon o účetnictví. To se přímo nabízí, že? Určuje, jak mají účetní jednotky vést účetnictví a jaké povinnosti při tom musí plnit.

Velmi často budete pracovat také se zákonem o daních z příjmů. Věta, že daňově uznatelnými jsou výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, vás bude brzy strašit i ve spaní. Dříve nebo později zjistíte, že například k paragrafům 24 a 25 se budete vracet častěji, než byste si přáli.

Dalším každodenním společníkem účetní bývá zákon o DPH. Místo plnění, sazby daně, osvobozená plnění nebo identifikovaná osoba. Pojmy, které na začátku mohou znít složitě, ale velmi rychle zjistíte, že bez nich se v řadě situací neobejdete.

Vedle velkých daňových zákonů narazíte i na takzvané malé daně, například daň z nemovitých věcí nebo silniční daň. Ty se zpravidla řeší méně často, takže si je možná budete muset každý rok znovu připomenout.

A pak je tu daňový řád. Velmi záživné čtení před spaním. Od paragrafu 135 to začíná být občas i napínavé. Ale nejspíš vám chvíli potrvá, než se k němu vůbec prokoušete. Každopádně i zdánlivé drobnosti, jako je zaokrouhlování základu daně a samotné daně, mají svá pravidla.

Pokud budete zpracovávat také mzdy, což je u menších firem poměrně běžné, přibude vám do výbavy ještě zákoník práce a další související předpisy. A pokud hledáte osvědčenou pomůcku pro mzdovou agendu, mnoho mzdových účetních nedá dopustit na publikaci Abeceda mzdové účetní.

Vedle samotných zákonů existují také metodiky, informace a výklady vydávané Generálním finančním ředitelstvím, které pomáhají řešit situace, u kterých není aplikace zákona úplně jednoznačná. Najdete v nich i praktické informace k tématům, jako je digitalizace účetních dokladů.

A než namítnete, že daně přece řeší daňoví poradci, tak ano, řeší. Jako účetní byste však měli mít dostatečný přehled na to, abyste poznali, kdy už problém přesahuje vaše kompetence a je v zájmu klienta (i vašem vlastním) se na daňového poradce obrátit.

To podstatné

Nemusíte tedy znát všechny zákony zpaměti. Musíte ale vědět, kde hledat, co si ověřit a kdy už je lepší poradit se s někým zkušenějším.

Protože pokud nebudete vědět, že například přijetí reklamy z Facebooku může u klienta vyvolat povinnosti v oblasti DPH, ani vás nenapadne zákon o DPH otevřít. A právě schopnost rozpoznat podobné situace je jednou z věcí, které se účetní neučí na kurzu, ale až v praxi.

Váš život se začne řídit termíny

Výplatní termíny bývají často někde mezi 5. a 15. dnem v měsíci. Přiznání k DPH a související povinnosti mají zase své termíny, zpravidla do 25. dne následujícího měsíce.

V praxi to znamená, že řada účetních plánuje dovolenou podle toho, kdy má hotové DPH. Druhou možností je trochu zabrat a všechno stihnout s předstihem. To by ovšem klienti nesměli dodávat poslední doklady 23. večer s tím, že „už je to opravdu všechno“.

A pak si představte, že jste konečně na dovolené. Ležíte u moře, snažíte se nemyslet na práci a vtom vám zavolá klient. Do datové schránky mu totiž přišla výzva od finančního úřadu k potvrzení správnosti údajů v kontrolním hlášení.

Klient si zprávu samozřejmě hned přečte, trochu zpanikaří a obratem vám volá. Takže vás místo dalšího koupání čeká uklidňování, že se nejspíš nestalo nic, co by nešlo vyřešit, a že se na výzvu společně podíváte, jakmile to bude možné.

Samozřejmě ne každá účetní tráví dovolenou s telefonem v ruce. Ale pokud nemáte dobře nastavené zastupování a klienti nevědí, na koho se v době vaší nepřítomnosti obrátit, může být i obyčejný týden volna docela dobrodružství.

A právě proto je důležité nejen znát termíny, ale také umět si práci naplánovat, nastavit si s klienty pravidla a zajistit, aby vás v případě potřeby dokázal někdo zastoupit.

Stane se z vás machr přes počítače

Nemusíte mít znalosti programátora. Ale pokud se při slovním spojení XML soubor, datová schránka, import banky nebo API propojení osypete, nejspíš bude potřeba si některé věci postupně osahat.

Moderní účetnictví totiž zdaleka není jen o účtování. Doklady se stále častěji přenášejí elektronicky, bankovní transakce se importují do účetních systémů, jednotlivé aplikace se propojují a klienti očekávají, že všechno bude fungovat rychle a ideálně bez ručního přepisování.

Občas tak budete řešit nejen to, jak správně zaúčtovat doklad, ale také proč se nenačetl, proč nesedí import z banky nebo proč se data mezi dvěma systémy nepřenesla tak, jak měla.

Dobrá zpráva je, že nemusíte všemu rozumět do posledního technického detailu. Důležité je nebát se nových nástrojů, umět si poradit se základními problémy a vědět, kdy už je čas požádat o pomoc někoho technicky zdatnějšího.

Většina účetních se tyhle věci stejně naučila až za pochodu. Jen je dobré počítat s tím, že vedle účetnictví se budete celý profesní život učit také pracovat s novými technologiemi. A že někdy vám víc času než samotné účtování zabere snaha přimět dva počítačové systémy, aby spolu konečně „začaly mluvit“.

Jak se tedy stát účetní?

Když už jsme si řekli pár věcí, které se na kurzu nebo ve škole možná dozvíte jen okrajově, zůstává otázka: jak se tedy stát účetní?

Pokud čekáte jednoduchou odpověď, asi vás zklameme. Účetnictví je jedna z profesí, ve kterých mohou být teorie a praxe dvě dost odlišné věci.

Na začátek se vám určitě hodí kurz nebo škola se zaměřením na účetnictví a daně. Získáte základní znalosti, seznámíte se s účetními principy a pochopíte, jak jednotlivé věci fungují. Samotné znalosti z kurzu nebo školy ale k samostatnému vedení účetnictví obvykle nestačí. A to ani v případě, že jste při studiu patřili mezi nejlepší.

Proč nezačínat rovnou na vlastní účet?

Mnoho zkušených účetních vám potvrdí, že pustit se bez praktických zkušeností rovnou do vlastního podnikání může být pořádný průšvih.

Jednou z možností je najít si zkušeného garanta nebo mentora, který vám bude věnovat svůj čas, pomůže vám s problematickými případy a bude vás postupně učit. Jenže takových lidí není neomezené množství a jejich čas něco stojí. První měsíce tak můžete mít místo očekávaného výdělku spíš dost výdajů.

A nejde jen o to, že nebudete vědět, kam zaúčtovat konkrétní doklad. Budete potřebovat zvládnout také komunikaci s klienty, hlídání termínů, řešení neúplných podkladů, orientaci v předpisech a odpovědnost za odvedenou práci.

Proto bývá pro většinu začátečníků rozumnější získat nejdřív zkušenosti v zaměstnání.

Začněte v účetní nebo daňové kanceláři

Jako dobrý začátek se nabízí najít si práci v účetní nebo daňové kanceláři, která vede účetnictví externě pro větší množství klientů.

Důvodů je hned několik.

• Pokud narazíte na kancelář, která si na zaučení nováčků opravdu udělá čas, postupně se setkáte s různými typy podnikání, dokladů i účetních situací. Zjistíte, že účetnictví malé restaurace může přinášet jiné výzvy než účetnictví e-shopu nebo stavební firmy.
• Budete mít vedle sebe někoho zkušenějšího, s kým můžete řešit případy, u kterých si nebudete jistí. Místo abyste na všechno museli přicházet sami, budete se učit na konkrétních situacích a postupně získávat jistotu.
• Účetní kancelář potřebuje odvádět kvalitní práci. To sice i samostatná účetní, ale účetní kanceláře bývají na internetu více vidět a každou negativní recenzi tak pravděpodobně uvidí i více potenciálních klientů.

To ale neznamená, že každá kancelář je automaticky ideálním místem pro začátečníka. I tady záleží na konkrétní firmě, jejím vedení a na tom, kolik času a energie je ochotná věnovat zaučení nových kolegů.

Proto se na to ptejte už při pohovoru. Zajímejte se, kdo vás bude zaučovat, na koho se budete moct obrátit, když si nebudete vědět rady, a jak se bude postupně rozšiřovat vaše odpovědnost.

Jak vybrat nejlepší startovací pozici

Kromě samotné firmy se zajímejte také o náplň práce. Právě ta totiž rozhodne o tom, co se naučíte a kam se můžete časem posunout.

Pokud chcete především proniknout do účetnictví a získat první zkušenosti, může být dobrým začátkem třeba pozice fakturantky. Obvykle se na ní setkáte s jednoduššími a opakujícími se činnostmi, díky kterým se seznámíte s doklady, procesy a fungováním firmy.

Pokud ale máte ambice profesně růst třeba až na pozici senior účetní, zajímejte se, jestli vám daná pozice vůbec umožní posunout se dál. Budete se moct podílet na účetních závěrkách? Dostanete se ke složitějším účetním a daňovým otázkám? A budete mít časem na starost vlastní klienty, kterým budete zpracovávat účetnictví skutečně od A do Z?

Právě taková zkušenost má velkou hodnotu. Postupně si totiž vyzkoušíte nejen samotné účtování, ale také komunikaci s klienty, hlídání termínů, řešení neúplných podkladů a odpovědnost za výsledek. Získáte tak mnohem lepší představu o tom, co obnáší práce samostatné účetní.

Ještě o fous zajímavější to může být, pokud vás láká daňové poradenství a podaří se vám získat pozici v kanceláři, která se kromě vedení účetnictví věnuje také daňovému poradenství.

Můžete se tam dostat k zajímavějším případům, učit se od zkušených daňových poradců a třeba se i postupně připravovat na vlastní profesní zkoušky. Taková kombinace je ale pro začátečníka docela jackpot - skoro jako výhra v loterii.

Ať už si vyberete jakoukoli cestu, pamatujte na jednu věc: nejlepší startovací pozice nemusí být ta s nejzajímavějším názvem nebo nejvyšším platem. Je to ta, na které se máte od koho učit a která vám umožní postupně přebírat větší odpovědnost.

Dobrý začátek totiž není ten, ve kterém vás hned první měsíc hodí do vody a nechají vás plavat. Je to takový, ve kterém se postupně naučíte plavat sami - a víte, že vám někdo v případě potřeby podá pomocnou ruku.

Jak probíhá zaučení?

Začátky většinou nejsou o samostatné práci, ale především o spolupráci se zkušenější účetní. Někdy koukáte pod ruce vy jí, jindy ona vám. A pak si budete připadat jako znovu ve školní lavici, protože vaše výstupy bude někdo kontrolovat.

V ideálním případě navíc dostanete zpětnou vazbu: co jste udělali správně, kde jste udělali chybu a na co si dát příště pozor. Právě díky tomu se postupně naučíte nejen správně účtovat, ale také rozpoznávat situace, u kterých je potřeba zbystřit.

A když si konečně začnete připadat jistější, přijdou účetní závěrky a vy máte najednou pocit, že jste zase na začátku. To je naprosto normální. Účetní závěrka totiž prověří spoustu věcí, se kterými se při běžném účtování nemusíte setkat každý den.

Každá zkušená účetní si tím prošla. Mantrou účetních by klidně mohlo být: „Čím víc toho vím, tím víc si uvědomuji, jak málo toho vím.“

Je proto dobré počítat s tím, že stát se samostatnou účetní je běh na delší trať. Nepočítejte jen s týdny, ale spíše s měsíci a roky praxe. Záleží přitom na tom, co všechno budete zpracovávat, jak složité klienty dostanete na starost a jakou podporu budete mít kolem sebe. A ani tím to nekončí. Účetnictví je obor, ve kterém se budete učit celý profesní život, protože zákony, pravidla i technologie se neustále vyvíjejí.

Pokud budete mít kliku a už během prvního roku se dostanete k účetním závěrkám, budete mít nejspíš hlavu jako pátrací balon. Najednou se objeví spousta nových otázek a souvislostí, které vám při běžném účtování mohly unikat.

Jenže příští rok už to zase bude o něco lepší. Některé situace budete znát z předchozího roku, budete vědět, na co si dát pozor, a u jednodušších klientů už zvládnete většinu práce připravit sami.

A právě takhle se postupně posouváte od začátečníka k samostatnější účetní. Ne tím, že se jednoho dne naučíte všechno, ale tím, že se s podobnými situacemi setkáváte opakovaně, rozumíte jim čím dál lépe a víte, kdy si poradíte sami a kdy je lepší požádat o pomoc.

Jaká je aktuální situace na trhu práce?

Možná vás překvapí, jak to na trhu práce s účetními vlastně je. Zkušených účetních bývá v některých regionech nedostatek, ale najít svou první juniorskou pozici může být poměrně velký problém.

Důvod je prostý. Zaučení nového člověka vyžaduje čas zkušenějších kolegů. A právě ti často patří mezi nejvytíženější lidi ve firmě. Každá hodina věnovaná vysvětlování a kontrole práce juniora je totiž hodinou, kterou nemohou věnovat svým klientům.

Firmy proto při přijímání začátečníků neřeší jen to, jestli uchazeč zná základy účetnictví. Zvažují také, kolik času, energie a peněz budou muset do jeho zaučení investovat. První měsíce totiž obvykle znamenají především učení, postupné získávání zkušeností a kontrolu práce, nikoli samostatný výkon.

I proto mohou být juniorské pozice hůře dostupné a nástupní mzdy nižší než u zkušenějších účetních. Neznamená to, že by si firmy práce začátečníků nevážily. Jen počítají s tím, že jejich přínos poroste postupně spolu s praxí a získanou samostatností.

A možná je dobré zmínit ještě jednu věc: ne každý, kdo absolvuje kurz účetnictví, u této profese nakonec zůstane. Někteří během prvních měsíců zjistí, že je účetnictví nebaví tolik, jak očekávali. Jiným nevyhovuje neustálé vzdělávání, odpovědnost nebo práce s termíny.

I to je v pořádku. Lepší zjistit, že vám určitá profese nesedí, na začátku než po letech.

Pokud vás ale účetnictví baví, máte chuť učit se nové věci a nevzdáte to při prvním složitějším problému, může vám nabídnout zajímavou a dlouhodobou kariéru. Zkušené a samostatné účetní totiž spojuje mimo jiné to, že se dokázaly postupně propracovat od základů ke složitějším případům.

A i když cesta k první práci nemusí být jednoduchá, to, že jste dnes začátečník, neznamená, že jím budete napořád.

A co když chcete jednou pracovat sami na sebe?

Pokud jste se dočetli až sem a účetnictví vás pořád láká, máme pro vás dobrou zprávu: všechno, o čem jsme psali, se dá postupně naučit. Nemusíte vědět všechno hned, nemusíte nikdy neudělat chybu a rozhodně nemusíte mít po prvním kurzu pocit, že zvládnete celé účetnictví sami.

Důležité je získávat zkušenosti, mít se od koho učit a nebát se ptát. Postupně zjistíte, že situace, ze kterých jste zpočátku měli noční můry, začínají dávat smysl. A jednou možná zjistíte, že už sami radíte nováčkům, kteří jsou přesně tam, kde jste byli kdysi vy.

A třeba se časem dostanete i do další fáze: rozhodnete se opustit zaměstnání a vybudovat si vlastní účetní praxi.

To už je ale úplně jiná kapitola. Nestačí jen dobře účtovat. Potřebujete získat vlastní klienty, nastavit si ceny, organizovat práci, hlídat termíny, komunikovat s úřady a postarat se o to, aby vám podnikání dávalo smysl nejen odborně, ale i ekonomicky.

Jak poznat, že jste na vlastní účetní praxi připraveni? Co promyslet, než přijmete prvního klienta, a na co si dát pozor, když už najednou nemáte za zády kolegy ani vedoucí účetní?